Winter Trans Brdy 2013

19 Listopad, 2013 | Autor: mavit

V sobotu 16.11 se konal v Letech u Prahy tradiční podzimní závod Winter Trans Brdy. Během dopoledne náves malé podbrdské vesničky zcela zaplnili závodníci, kteří se přijeli rozloučit s letošní sezonou MTB závodů. Stává se již pravidlem, že přestože bývá touto dobou už pošmourno, v Letech bude v den závodu zaručeně pěkně. Nejinak tomu bylo i letos, a tak nás na startu kromě pořadatele přivítalo také slunce, které zvedlo teplotu vzduchu na příjemných 9°C. Závodilo se na léty prověřené 44km trati.

Závod byl odstartován úderem poledne. Hned po startu se peloton vydal úprkem po cestě na most přes Berounku. Zde nás prudká levotočivá zatáčka poslala do brdských lesů a začalo se stoupat na hřebeny. Kdo Trans Brdy zná, ví že zahřívací kopec je hodně přísný. Stoupá se od Berounky, která je zhruba 200 m.n.m až na rozcestí U Šraňku 500 m.n.m, kde je také vypsaná vrcholová prémie v podobě Palackého bankovky. Tak jako každý, se snažím vydupat kopec co nejrychleji a získat co nejlepší pozici. Peloton se rozpadá na skupinky. Asi v polovině kopce ujíždějí adepti na vrcholovou prémii. Odhadem asi 16ks. Držím se chvíli v druhé skupině, ale než dojedem nahoru podaří se mě získat asi 200m náskok. Uháním tak po Hřebench osamocen, pronásledován jak štvaná zvěř. Silná skupinka na rovinách postupně ukrajuje z mého náskoku a definitivně jej smázne někde na rozcestí U Červeného kříže. Následuje technický úsek po kořenech a kamenech. Na vlhkých kořenech to podkluzuje a získává ten kdo to úmí. Snažím se alespoň moc neztrácet. Po Hřebenové cestě přes Vrážky profrčíme kolem bývalé vojenské raketové základny, která je známá pod přezdívkou Klondajk. Zde trasa uhýbá opět do terénu. Strmý kopec prorostlý kořeny se blbě jezdí i když je sucho a mokrý jej projede asi málokdo. Stejně jako ostatní volím raději jistější a snad i rychlejší běh s kolem. Po hřebenech dojedeme v nezměněné sestavě až ke sjezdu z kopce Charvát. Ve strmém sjezdů maskovaném spadaným lupením není nouze o překvapení. Jedu raději opatrně a tak ztrácím asi dvě místa. Trasa se ztočila a vracíme se zpátky po vrstevnicové cestě. Jedem ve čtyřech až pod kopec Vrážky. Zabahněnej řetěz se mě dole namotal na převodníky a tak mě soupeři poodjeli. Snažím se je dohnat, ale nedaří se. Až v polovině kopce předjedu jednoho odpadlíka. Pokračuju sám až nad obec Halouny, kde mě šipka pošle doprava do rokle Halounského potoka. Ta je zasypaná pokácenými stromy a rázem mě je jasné, že sem se jet němělo. Tlumím v sobě pocit zmaru a snažím se rychle rozhodnout kudy se vrátit co nejrychleji na trať. Pamatoval jsem si, že se tudy dříve jezdilo a tak jsem těch 30m klád nějak obešel a přeskákal, přebrodil potůček a po rozbahněné cestě se vrátil na trať. I tady byla trať značena žlutými šipkami na stromech a soudě podle stop od kol v bahně jsem tudy rozhodně nejel sám. Tím jsem ovšem ztratil odhadem dvě nebo tři minuty oproti soupeřům, kteří trefili správnou cestu a sjeli do Halounů přímo. Jedním z nich byl i ten, kterého jsem předtím pracně předjel v kopci a dostali se přede mě ještě minimálně další dva borci z Eurofoamu. Ty jsem dojel a pronásledoval je v těsném závěsu až k železniční trati v Řevnicích. Tady odbočili špatně. Místo doprava k propustku pod tratí pokračovali vlevo při trati k viaduktu. Ještě jsem se nechal strhnout, ale pak jsem si uvědomil že dřív se vždycky jezdilo tou myší dírou a tak jsem to hned v zatáčce obrátil. Projel jsem slavnou dírou přes singlík po louce na cestu k řece. Ta byla samá louže, takže co jsem nestihl za závod zaprasit jsem tady napravil. Ještě malá cyklokrosová vložka po schodech na most a hurá do cíle na návsi v Letech.

Cílem jsem projel v čase 2:00:44 na 24 místě absolutně a 12 v kategorii. Chtěl jsem konečně pokořit na této trati hranici dvou hodin a snad by se to i povedlo nebýt toho výletu po kládách. Asi magická třináctka na řídítkách zapůsobila svoji negativní aurou. Zvítězil Jan Škarnitzl v rekordním čase 1:39:34. Celkem do cíle dojelo 243 závodníků z 251 strartujících. Zde jsou k vidění kompletní výsledky Winter Trans Brdy 2013.

V cíli nás čekalo občerstvení v podobě guláše s místním pivem. Navíc letenští připravili opět polní kuchyni s domácími zabijačkovými pochoutkami z kuchyně mistra Šimpacha a dvě ohniště přímo na návsi pro opékání vuřtů. Výborná jelítka pečená na grilu, tlačenka i roláda neměly chybu! Pro ty co nemuseli řídit byl pro zahřátí k dispozici grog nebo griotka. Prostě parádní tečka za letošní sezonou. Vydrželi jsme s kamarády od brdských medvědů a s Janou a Karlem až do tmy. Na závěr nezbývá než poděkovat pořadatelům. Díky! Moc jsme si to užili.

Home » Winter Trans Brdy 2013 » Winter Trans Brdy 2013