1000 miles adventure Czecho-Slovakia 3.7.2011 – 10.7.2011

1000 miles adventure Czecho-Slovakia

Je závod napříč Česko-Slovenskem. Variantou je i kratší verze závodu, která je dlouhá přibližně 500mil. Stanoven je pouze start a cíl a trasa přírodou, kterou musí závodníci dodržet. Kdy a kde spí, kdy jedou, co jedí, je jen na nich. Cílená podpora je zakázána.

Start – Neděle 3.7. (80 km)

Po celodenním cestování  autem, na kole, vlakem a autobusem se konečně dostávám do místa startu – Nová Sedlica. Tento závod jedu společně se dvěma kamarády, Pepou a Petrem (Jelenem). Z důvodu dovolené,  je u mého jména ve startovní listině poznámka – 500 mil. Předstartovní mumraj doprovází drobný déšť a v momentě startu ve14:15 již vydatně prší. Natahuji pláštěnku a jdeme na věc. Po pár kilácích jsem od pasu dolů mokrej a teplo si udržuji jen souvislou jízdou. Kolem Mořského oka se teploměr na budíku rozmýšlí, zda dvojmístné číslo nevymění za jedno…Následný nekonečný sjezd v mlze a dešti si vybírá svou daň, a tak hospoda ve vesnici Remetské Hámre se stává útočištěm asi 25 závodníku včetně mě. Hospoda díky mokrým lidem připomíná spíš veřejné sprchy a my po zahřátí borovičkou a čajem řešíme co dál. Ven už se nám nikomu nechce tak bereme zavděk nabídnuté spaní  v místním KD za 3 €.

 

Den 1 – Pondělí  4.7. (130 km)

Neprší,ale po celonočním lijáku je stejně všude hodně mokro a zima. Míjíme zamlženou Zemplínskou Šíravu a začínáme si „užívat“ následky dešťů. Tlačení po polích mě dovádí k šílenství, pohyb se neuvěřitelně zpomalil. Následují dva brody přes řeku – máme štěstí, voda sahá maximálně do pasu, v noci muselo být hůř.  Zjišťuju první chybu mojí výbavy. Jsem dost naloženej a tak přes řeku jdu klidně třikrát. Zbytek dne jedu jen s Pepou a míjíme různé skupinky závodníků. Jelen má svoje tempo a tak valí za námi sám. V podvečer vystoupáme k horské chatě Hrešná, kde se nás ihned ujme pohodářskej chatař. Pivo a těstoviny dávají zapomenout celodenním útrapám, a když se kolem 20:00 objevuje Jelen, nedává chatařovi moc velkou práci přemluvit nás na spaní. Přemluvil takhle asi 30 lidí. Chajda hučí jak úl, jsou zde i pořadatelé závodu a tak začíná nad sklenicí piva družení. Do spacáku lezu kolem desátý a už v polospánku vnímám další partu a chatařovo „Pivo, párky nebo těstoviny ?…“

 

Den 2 – Úterý 5.7. (120 km)

Jasná obloha slibuje konečně hezký den. Nabalení kola se pomalu stává rutinou, opět zjišťuju co vezu zbytečně a  nedočkavej Pepa už podupává před chatou. Jelen se teprve hrabe ze spacáku a se slovy „já vás někde dojedu“ se loučíme. Sjezdy střídají výjezdy, tlačíme sjezdovku a stráně. Mam z tlačení nataženou achilovku a jen věřím, že mě nezradí někde v lese. Městečko Gelnica s obchodem Tesco se stává útočištěm všech vyhládlých závodníků. Sedíme před obchoďákem jak slepice na klacku a cpeme se všim možnym.  Máme s Pepou novýho parťáka – ostravaka Přému. Pohodovej člověk se svým „kamionem“ a věčnou chutí na rum a pivo. Před Spišskou Novou Vsí se potkáváme nečekaně s Jelenem jedoucím již mimo trasu závodu. Spišská nám poskytuje večeři a doporučené přespání v kempu v Hrabušicích. Při vjezdu do vesnice nás odchytne cikánka a nabízí nocleh. Domlouváme cenu a za 5 € na posteli ve spacáku. Není co řešit.

 

Den 3 – Středa 6.7. (135 km)

Spánek na posteli udělal svoje a po 6 ráno už polykáme další kilometry. Noha mě sice bolí, ale šlapat se dá, teda spíš se točí do rytmu. Opět začíná pršet a tak to vypadá skoro celý den. V obci Hranovnica kupujeme sýr a necháváme se pohltit lesem pod Tatrama. Zde jsem se naposled viděl s Jelenem. Máme s Pepou do kopců rychlejší tempo a i přes půlhodinové čekání na jedné z mnoha křižovatek se Petr neobjevil.  Déšť a lesní technika opět vykonaly své. Pohyb se omezil na tlačení a světlá chvilka byla jen u polní kuchyně dětského tábora kdesi v lesích. Čaj, uzený a chleba byl balzám…Další podobný terén nás čeká nad dědinou Kvačany.  Při mytí kol u jedněch z mnoha ochotných lidí zjišťuju, že cíl dnešní etapy – Rožumberok už je jen snem.  S Pepou a Přémou si děláme zajížďku a v lázeňském městečku Lúčky-Kúpele škemráme po devátý večer o jídlo. Rodinná hospůdka s příjemnou obsluhou nám zachraňuje žaludky a naší objednávku dvojité halušky přináší sám majitel. Prý „ či toto zožeriete tak dostanete slovenské občanstvo “, já jediný si ponechávám české J. Najít nocleh na místním fotbalovém hřišti je jen otázkou chvilky.

Den 4 – Čtvrtek 7.7. (130 km)

Studené ráno a azurová obloha slibuje slunný den.  Začínajícím stoupáním se hlásí Velká Fatra a její lesy a pěšinky si nás podávají víc jak 40 km. Tlačení do Lubochnianského  Sedla mi znovu připomnělo náročnost tohoto závodu. Slunce smaží, jedu si svoje tempo s Pepou v zádech a užívám si výhledů na hřebenovkách. V podvečer se konečně dostáváme do CP1 nad Hričovským Podhradím.  Zázemí v podobě stanů, Kofoly a piva Bernard bereme s vděkem a po třetím kousku si jen automaticky rozbalujeme spacáky.

 

 

 

 

Den 5 – Pátek 8.7. (105 km)

Po 5 ráno budim Pepu, zhltnem ovesnou kaši, kterou vezu už několik dní a chvátáme na pořádnou snídani do Bytčy. Čekají nás Javorníky a jelikož jsem tam trávil před třemi roky dovolenou , věděl jsem do čeho jdu….Jak naivní! Kasárna, Sedlo Gezov, Stratenec , Malý Javorník, Makyta …….. to jsou části krásné, ale nejtěžší etapy.  Díky naloženému kolu to byl boj o každý kilometr. Za Makytou mě s Pepou zastihuje pořádná bouřka. Vesnice Pulčín nás vítá otevřenou hospodou, před kterou se doslova povalují kluci ze skupinky před námi. Dáváme se s Pepou jídlem a pivem do kupy a za vzájemného předjíždění pětičlenné party míříme do Vizovic. Dostáváme typ na kemp Desná za Slušovicemi.  Narvanej, hlučnej kemp se nám moc nezamlouvá, ale nakonec se domlouváme s dalšíma klukama ze závodu na spaní v chatce.  Utahanej zalehnu a usínam okamžitě.

 

Den 6 – Sobota 9.7. (125 km)

Tradiční šestá ranní už nás opět zastihuje na trase. Vizovické vrchy znovu potvrzují pravidlo „kam čert nemůže nastrčí lesáky“.  Mam první defekt za celý závod, vyměňuji duši a po ujetí dvou kilometrů jsem znova na ráfku. Míjím hospodu, kde bufetí Přéma s Pepou, já místo oběda znovu měním duši.  Pepa na mě čeká, a tak si následnou padesátku po hladkým užíváme spolu. Kdesi mezi polema se najednou ozývá rána a Pepa v mžiku stojí na ráfku. V plášti díra tak 3 cm. Dávám mu svůj náhradní a pokračujeme dál. Otevřený terén a teplota na slunci víc než 45°C si vybírá svou daň. Pepa si stěžuje na bolesti hlavy a tak při večeři v Budišově Nad Budišovkou řešíme, kde budeme spát. Nejistotu u Vodní nádrže Kružberk měníme za svítící kemp na kraji obce. Zde pro nás přichází číšník se slovy „máte uvnitř soupeře“ a vleče nás do lokálu. Tam sedí usměvavej Tomáš – pilot ČSA a hned objednává pivo. Spíme nakonec na černo v jeho chatce. Do cíle 500 mil to mam 115km.

 

Den 7 – Neděle 10.7. (115 km)

Budík ve 4:45 nás 3 staví na nohy, ale pohled z okna nás nutí spíš zpátky do spacáků. Kovově šedá obloha je předzvěstí pořádný bouřky. Volíme vyčkávací variantu a ta se nakonec ukazuje jako úspěšná. V 6 ráno vyrážíme. Kluci se staví v místní pekárně, kde ukecají paní vedoucí, která akorát přebírá zboží. Jedu sám a užívam si teplej, vlahej ranní vzduch.  Jede se mi dobře, dělá se teplo, kluci mě dojeli a povídáme si. Z hodnoty 50km v 10hodin dopoledne jsme nadšený.  Nad Malou Morávkou mě nadšení pomalu přechází. U Alfrédky si dávam s klukama  pivo, které okamžitě vypotím při zahajovacím stoupání na V.N.Dlouhé Stráně. Povinné kolečko kolem vodního díla je otázka chvilky. Zde se znovu setkáváme s klukama z Makyty. Při sjezdu sjezdovky nad Kouty nad Desnou mě opouštějí definitivně brzdové destičky na předním kole. Kvílení kotouče děsí přítomné turisty a já raději kolo v kolmých sjezdech vedu, náhradní nemam. Poslední výjezd z Loučné nad Desnou, poslední sjezd za strašných zvuků železa o železo a pak se zdviženýma rukama vjíždím spolu s Tomášem do cíle 500 mil.  Je 16:45, to znamená 7 dní, 2 hodiny, 22 minut od startu v Nové Sedlici.

 

Fakta a čísla

Závod jsem absolvoval na kole 26“ – DuratecSonix CX4.

Ujeté kilometry  – 940km

Čistý čas strávený na kole nebo s kolem  – 72 hodin

Denní jízda nebo tlačení – 14 hodin

Nastoupané výškové metry – 18 000 metrů

 

Vybavení

Brašny od firmy M-Wave(2x20l + vak) - vybavení  i spacák zůstaly naprosto v suchu.

Nosič Sportarsenal pro kotoučové brzdy – nešel pořádně přichytit v místě nad rychloupínákem zadního kola.Povoloval se dokud matky dostatečně nezarezly J. Problém byl s rámem kola, který neměl přípravu pro tento druh nosiče.

Pohotovostní pytlíky od J.Kopky – lehké skladné pytlíky o objemu 5l umístěné na představci. Drobné věci a jídlo okamžitě po ruce. Nevýhoda-nejsou nepromokavé.

Navigace Garmin Dakota 20–používal jsem baterie Energizer Lithium a mile mě překvapila jejich výdrž – 30 hodin (1 pár). Nevýhoda – 40Kč/kus J.

Odkaz na stránky závodu zde a více fotek ve fotogalerii.

 

3 Odpovědi to “1000 miles adventure Czecho-Slovakia 3.7.2011 – 10.7.2011”

Leave a Reply for seda

Aktuálně
příští trénink 26.11.2024

19.2.2022 - RADOUŠOVO BLOUDĚNÍ 2022
Sponzoři
Archiv
Fotografie dne
Předpověď počasí
Kalendář
Listopad  2024
Po Út St Čt So Ne
   
  1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  
Anketa
TOPlist