Pohár osvobození – přebor VŠ a Memoriál Jana Vodrážky a Ivana Zápotockého 6-4-2014

7 Duben, 2014 | Autor: seda

Na popud Martina, přidám svou troškou do Mlýna a v krátkosti se pokusím popsat moje zážitky z orientačního běhu, který se konal v Tymákově.

Jelikož tenhle rok zatím kolo docela zanedbávám a Tlumič nás přihlásil na jeden závod, kde se běhá, tak jsem letos začal trochu běhat. Chytnul jsem se Buráka, Sedleckého guru přes běh a hlavního organizátora Běhu přes 3 Vsi a ten mě dotáh k orientačnímu běhu, za což jsem rád. Premiéru jsem si odbyl začátkem roku na orienťáku u Pytle vedle Tesca. Tam mě to chytlo i když jsem na jedné kontrole bloudil přes půl hodiny. Tohle byl můj druhý start a když mě Burák o něm řekl, neváhal jsem ani chvíli a potvrdil účast.

Neznalý situace, jsem se přihlásil na dlouhou trať H21L a očekával opět sranda závod s pár lidma, ale ouha. V průběhu týdne jsem začal přijímat hlášky, že už je přihlášeno 400 lidí a v pátek už bylo přihlášeno přes 700 lidí!! Prostě masakr, v duchu jsem si říkal, že ztrapnit se dá i jinak, ale když už jsem přihlášenej, tak to přece nevzdám a půjdu do toho. Abych v tom nebyl sám, tak jsem zbláznil Tlumiče, který poběží v kategorii příchozí. V předvečer závodu jsem zjistil, že moje trasa měří 10,8 km s převýšením 355m a má 26 kontrol. V noci jsem se moc nevyspal a pořád přemýšlel nad tím, kde asi zabloudím .

Přišel den D a je tu den závodu. Ráno jsem se autem rychle zajel zaregistrovat a už při příjezdu jsem Tymákov vůbec nepoznával. Vyhrazené parkoviště pro závodníky. V místě cíle se rozprostíralo ležení o velikosti menšího vojska a mě docházelo, že tohle je opravdovej závod a né nějaký běhání po lese. Při registraci jsem se dozvěděl, že startuji 102 minut od startu. V naší kategorii se startovalo v intervalu 3 minut. Start byl naplánovaný na 10:00, takže já startoval v 11:42. Tlumič jelikož byl příchozí, tak mohl odstartovat kdy chtěl. Následovalo seznámení s čipem a jak s ním zacházet. Vyzvednout vysvětlivky k závodu, kde je uvedeno pořadí kontrol, čísla kontrol a piktogramy, kde by se kontrola (lampion) měl nacházet. Po nachytření od ostatních závodníků co to všechno vlastně znamená, že tohle je sráz, tohle kámen, tohle světlinka, průsek, atd. Jsme vyrazili ke startovnímu prostoru. Tady byly tři koridory. Před vpuštěním do prostoru Vás organizátor zkontoloval jestli už je Váš čas a můžete do koridoru vůbec vstoupit. V každém koridoru měl strávit závodník 1 minutu. V Prvním si vynuloval čip, který má nasazený na prstě. V druhém se kontroluje, jestli je opravdu vynulovaný a ve třetím se sám odstartuje. V běhne do stanu, kde si najde svoji mapu ( Každá kategorie má svou mapu a každá kategorie má svoje kontroly- lampiony se svejma číslama) a už je to na něm. Přišel můj čas startu a vybíhám. Beru mapu a běžím. Člověk doběhne k prvnímu lampionu, od kterého si má dát azimut a běžet k první kontrole, což jsem nevěděl a 1, mě zabrala docela dost času než jsem jí našel. Číslo 155, hurá je to ta moje, takže odpískávám čipem a běžím ke druhé.Tu trefuji skoro přesně. Třetí je trochu oříšek, protože se nachází v kamenitém srázu, který je porostlý hustýma borovicema. Skoro 15 minut v tahu, ale našel jsem. Konečně se můžu proběhnout. Čtvrtá kontrola se nachází až nad Starým a Novým Sedleckým rybníkem. Volím sice delší trasu, ale pro mě větší jistotu a chytám se první cesty, která mě tam dovede. 13 minut svižného běhu a jsem nad rybníkama, chytám azimut a mířím ke 4. Mám ji, začíná mě to bavit a další a další kontroly následují v poměrně rychlém sledu. Běžíme kolem Střelnice k silnici na Lhůtu, pak se trasa stáčí zpátky k Sedlecké skále, kde jsou hned 3 kontroly za sebou. Zpátky k silnici na Lhůtu, kontrola 15, za ní je občerstvovačka s vodou a následuje dlouhý přeběh zpět k Tymákovu. Nejdříve jsem chtěl běžet po cestě přes Sedlec, ale pak jsem to risknul a běžel skoro přímo. Červené šrafování byla zakázaná oblast ( osázená pole) takže se muselo běžet po cestičkách mezi nebo při kraji pole. Začínám stoupat na Sutici, počítám křižovatky z mapy, dávám azimut a běžím do lomečku kde jsem nikdy nebyl. Kontrola mám ji, ale číslo nesedí. Vím, že má být 0,5 metru od hrany.Konečně jsem ji našel kontrola s číslem 122. Následuje 17 a odtud v euforii že za chvíli je konec, dělám svoji asi nějvětší chybu. Na křižovatce odku jsem měl běžet v levo se vydávám v pravo a po dlouhém hledání najdu lampion, ale zase nemá to správné číslo. Vracím se zpátky ke kontrole 17, srovnávám mapu a buzolu. Konečně chytám správný směr, mám konečně 18 a odtud už se zase běží. Poslední kontrola 26 a odtud už je vidět cíl. Sprintuju co to dá a odpískávám průběh cílem u cílového lampionu. U pořadatelů nechávám načíst čip a obratem mě vyjede účtenka jak z hypermarketu, kde jsou Vaše iniciály a časy na jednotlivých kontrolách a celkový čas. Tohle mají vymáknutý dokonale. Nakonec jsem naběhal 14 km v čase: 126: 18. Byl z toho sice jenom 59 flek z 63 startujících. Ale pro mě vnitřně to znamenalo vítěztví, že jsem doběh a nezabloudil. Velký dík organizátorům za skvěle namotanou trasu a perfektní zázemí a za rok zase naviděnou.Zde jsou kompletní výsledky včetně mezičasů.

Home » Pohár osvobození – přebor VŠ a Memoriál Jana Vodrážky a Ivana Zápotockého 6-4-2014 » Pohár osvobození