Otevírání studánek 14.4.2012
Trasa: 168km, Převýšení: 2 643m
V sobotu 14.4.2012 se konala tradiční jarní akce Vebud teamu s názvem – Otevírání studánek 2012. Sraz účasníků byl domluven v hostinci pod Spálenou Horou v obci Kopidlo mezi 10 a 11h. Využili jsme pozvání od Benža a vydali se na tuto akci po vlastní ose. Krátce po sedmé jsem vyrazil směr Radyně a na smluveném místě „u zrcadla“ se připojil Šéďa. Společně jsme pokračovali k hradu Radyně, aby jsme dostáli našemu názvu a po žluté TZ sjeli do Černic a na Bručnou, kde byl domluven sraz s Tlumičem. Nebyl bych to já, abych nemusel alespoň jednou na trase řešit defekt a tak ještě v zázemí Tlumičovo zahrady a velké pumpy, ruším ucházející přední bezdušák a nasazuji duši. Dál pokračujeme již v plné tříčlenné sestavě po žluté TZ krásným singlem kolem přehrady České údolí a lesem nad Valchou na Novou hospodu. Zde se svezeme po novém tobogánu a lávce přes dálniční přivaděč a nabíráme kurz Plzeň – sever. Přes pole sjedeme do Vochova a dále do Kozolup kde se napojíme na modrou TZ. Po té pokračujeme přes Město Touškov, Čerminy a Všeruby až do Slatiny. Nad Všerubama vede modrá značka po cestě zarostlé křovím a tak ze zkušenosti z minula kdy jsem se tudy již párkrát prodíral jsem mazácky volil pohodlnější jízdu ve stejném azimutu po poli. Šéďa s Tlumičem se zarytě drželi značky, ale realita je brzy poslala na pole za mnou. Od Slatiny jsme zamířili do hvozdů Manětínského přírodního parku. Ten projíždíme po nudných lesních „higway“ a stoupáme na nejvyšší bod trasy – dvůr Libenov pod vrcholem Lom (657m). Šéďa patrně nadopován nějakou koňskou medicínou žene do kopce jak dostihový kůň a snaží se nám s Tlumičem za každou cenu ztratit na horizontu. Od Libenova jsme změnili azimut a začal nejdelší fofr sjezd ke Střele až k nádraží Mladotice zastávka. Zde jsme se napojili na žlutou TZ známou z projížďky před 14 dny a pokračovali po ní údolím Trojanského potoka k Šebíkovu. Odtud už to bylo do Kopidla co by kamenem dohodil. V 11:25 jsme na 80km naší trasy v Kopidle u hostince. Jelikož už bylo po začátku akce, kontaktujeme Benža, abychom domluvili sraz s ostatními v lese.
Naštěstí se skupina otevíračů studánek nenachází daleko a tak domlouváme sraz pod Spáleným vrchem nad Kopidlem. Zde již čeká početně velká skupina bikerů a bikerek ze širokého okolí (odhadem jich mohlo být 20-25). Skupinu tvoří hlavně místní, Velbuďáci, Kralovičtí a známé tváře z MTB Stupno. Trasu vedl zkušený trasér a průzkumník nových pěkných tras Jiří Karlovec z Velbudu. Vydáváme se dál s touto bandou výletním tempem po krásách zdejších hvozdů. Kličkujeme po lese jak potrefený zajíc a vychutnáváme si parádní biking. Sklesáme nad Střelu, ve stráni to ohnem chvíli se povozíme po pěšince po vrstevnici a šup ho zase nahoru a tak několikrát za sebou po různě obtížných sjezdech a výjezdech. Pak jsme se přesuuli po cestě nad údolí Kralovického potoka a po různých pěšinkách nabíráme směr vísky Rohy. Na cestě nás čeká také jeden brodík. Z Rohů jsme odklesali pěkným sjezdem kolem kaple sv.Vojtíška do údolí Rožského potoka a po jeho přebrodění nás čekal strmý výšlap do Kozojed. V restauraci u hřiště otevíráme první „pivní“ studánku. Doplňujeme zásoby tekutin a hodnotíme dosavadní průběh trasy. Jelikož se již přiblížila čtvrtá odpolední, kterou jsme si stanovili jako limit, abychom se stihli včas vrátit. Loučíme se se zbytkem a vydáváme se opačným směrem na trasu domů.
Pro tu volíme nedavno projetou červenou TZ při pravém břehu Berounky od Liblína až do Chrástu. Tentokrát opačným směrem než před 14 dni. Čekají nás opět známé krásné singlíky, prudké sjezdy a výšlapy kolem potoků ústících do Berounky, kořeny, kameny skály atd. Člověk musí být zkrátka stále ve střehu aby se na trase udržel . Dole v Chrástu jsme zařadili ještě jednu technickou vložku v podobě výšlapu zdejších schodů. V nohách už jsme měli tou dobou cca 140 km a hlásila se již únava. Jediný kdo se do toho se ctí pustil byl Šéďa. Já s Tlumičem jsme volili stejně rychlou bezpečnější pěší turistiku. Z Chrástu jsme sjeli po modré TZ k Dolanskému mostu a odtud po notoricky známé zelené TZ při pravém břehu Berounky až do Bukovce. Tady jsme změnili barvu na červenou TZ a vyšlápli si ještě na Chlum, aby na profilu byl jeden z posledních „peaků“. Při Úslavě kolem Lopatárny jsme profrčeli Plzní a zamířili k Tlumičovi domů. Odtud už byla cesta na chlup stejná jako ráno. Tzn zařadili jsme ještě Radyni, abychom profil náležitě zesymetrizovali. Tato symetrizace nás stála poslední kapku sil. V Černicích se za nás pověsil nějaký rádoby závodník a chtěl si s námi po 160km porovnávat síly . Nechtěli jsme se jen tak vzdát bez boje a tak jsme do toho zase začali dupat. Na staré Šťenovické ho to naštěstí přestalo bavit a pokračoval na Plzenec po silnici. Lázeňsky už jsme si pak vyšlápli po žluté na Radyni a u zrcadla se opět rozdělili. Domů jsem dorazil asi v 19:30.
Celkově shrnuto: Opět parádní a náročný vejlet, obohacen o krásnou část trasy, trasované místními borci. Děkujeme Velbuďákům za pozvání na jejich akci a ukázání jejich rajonu v tom nejhezčím možném světle. Bohužel jsme se odpojili dříve, než jsme stihli otevřít tu jedinou reálnou studánku na trase, ale i tak se nám jejich část trasy moc líbila.
počasí: Slunečno, ráno 6°C, v poledne a k večeru až 17°C
účast: celou trasu: Šéďa, Martin a Tlumič, Při otevírání studánek tak 20-25 lidí, jejich přesný počet a jména však dohromady nedám…
Jo, a abych upřesnil počty, tak nás bylo celkem 22 (i s vámi). To jde, ne? Zpátky do Kopidla to bylo taky dobrý, brody i studánky byly.
Benžo
jj, byla to povedená akce. Díky za pozvání a za rok jsme tam zas. My jsme měli taky návrat dobrej.Tlačení, sjezdíky a viděli jsme Zlatýho bažanta.
čus
Šéďa