Radyně bike team

První srpnovou sobotu se konal již 12. ročník závodu O Krále a Královnu Českého lesa. Minulý ročník jsem nestihl, jelikož jsem tou dobou jezdil na turistickém kole podél pobřeží Mallorky. Pro letošek mi čekala trasa nová, tvořena dvěma 25km dlouhými okruhy. Startovalo se v  Osadě ostrůvek v Českém lese, daleko od pozemních komunikací a civilizace. V 11 hodin padl startovní výstřel a vyrazilo se vstříc prvnímu kopci, k jehož vrcholu vedla klikatá, koryt protnutá cesta. Držel jsem se v druhé skupině kousek za první. V dalším stoupání se pozice měnily a předjel jsem Rudu Šturma s Martinem Hříbalem. Ne na dlouho. V šotolinových sjezdech jsem projížděl zatáčky pomaleji, protože nebylo vidět, jestli se za nimi neschovává odbočka nebo jestli se příliš neutahuje. V tu chvíli mi bikeři předjeli. Na jejich 29“ to z kopců bezhlavě valili a měl jsem co dělat za nimi uviset. Za brodem jsem nechtěně zaplul do louže, jejíž voda sahala někam k výšce náboje, na kolo se nabalila spousta bahna a začalo mi vydávat nepříjemné zvuky.  Ve stoupání za brodem přes Lužní potok jsem kluky opět předjel a vzdaloval jsem jim. Na chvíli jsem ubral z tempa, jestli se chytnou, abychom se mohli střídat, ale nakonec jsem nasadil své tempo a pokračoval v sólo jízdě.  Po zbytek kola jsem viděl v dáli osamoceného jezdce, který se mi pravidelně přibližoval v kopcích a ve sjezdech mizel.  Ve stoupání na Tetřeví vrch jsem slyšel divný zvuk „ni-ni-ni-ni“  a v kopci, který jsem vyjížděl rychlostí 10km/h, vedle mě proletěl bike snad 25km/h. Potom, co jsem zahlédl baterku v rámu, mi bylo jasné, že jede na elektro kole. Říkal mi, ať jsem v klidu, že nezávodí. Ve sjezdu se mi ho podařilo předjet a vjezdem do osady jsem uzavíral první kolo. Rychle jsem sáhl po banánu a pokračoval v cestě. Zatáčky už jsem projížděl o poznání rychleji, ale kopce bolely víc než v kole minulém. Do toho se postupně přidávala bolest rukou a zad, jak jsem jel sjezdy a roviny neustále položený na řídítkách sbalen do časovkářské polohy, ve snaze mít co nejmenší odpor a pošetřit síly. Ještě několikrát jsem se potkal s e-bikerem, který neustále přejížděl mezi závodníkem přede mnou a za mnou a už mi ta jeho pohodová jízda lezla pěkně na nervy.  V předposledním sjezdu jsem vyjel ze zatáčky a musel jsem doběhnout přes klacky zpět na cestu. Ještě se mi podařilo předjet cyklisty, co jeli turistický okruh 25km, z posledních sil se převalil přes poslední kopec a dojel do cíle.

Závod jsem absolvoval od 7. kilometru jako časovku a dojel jsem v čase 2:02:45 na 7. místě absolutně a 4. místě v kategorii se ztrátou 7 minut na krále Českého lesa Jaroslava Nového. Královnou se stala Petra Hoťková  v čase 2:33:08.

Jako pokaždé i letos si z Tachova opět odvážím pěkné dojmy, rodinná atmosféra, trasa perfektně značená, občerstvovaček bylo dostatek a tentokrát se mi vyhnuly technické problémy. Na závěr byla vtipná tombola a já si tak odvezl výhru pod názvem „Výlet na ledovec „ v podobě pytlíku ledových bonbónů.

Celkové výsledky k nalezení zde