Křivoklát – 10.3.2012
Trasa 149 km, převýšení: 2677m
Na tenhle víkend, jsem naplánoval výlet do Křivoklátských lesů a okolí a jaký jiný lepší cíl trasy si vybrat než samotný Křivoklát, po němž je celé toto území pojmenováno.
Vyrážíme v sobotu jenom ve dvou s Martinem, protože Tlumič je v Rakousku na sjezdovkách a Dejv si užívá poslední zbytky sněhu na Šumavě pro změnu na běžkách. Martin mě vyzvedne v 8.00 a už vyrážíme směr Tymákov, Ejpovice a Volduchy, kde kousek za Intrercampem konečně opouštíme silnici, vjíždíme do terénu a začínáme stoupat k Rumpálu. Na křižovatce nabíráme směr na nejvyšší vrchol dnešního výletu a celé křivoklátské vrchoviny, Brno 718 m.n.m. Děláme pár fotek a pokračujeme po zelené TZ na Radeč a perfektním singl sjezdem po žluté TZ až na cyklostezku, po které klesáme až do Zbiroha. Odtud okolo hasičského muzea do Františkova a pokračujeme po lukách do Jablečna. Zrovna tady dělali prořezávku křoví kolem cesty, tak je tady trochu bahna, ale jinak je cesta OK.Z Jablečna začínáme pomalu stoupat na Týčský vrch a hájovnu Vlastec, kde najíždíme na zelenou TZ. Cesty jsou ve zdejších listnatých lesích celkem suché, tak se jede parádně.Při výjezdu na silici uhýbáme vpravo a kousek před Bušohradem míříme vlevo k vrchu Modřovská, kde má Martin vyhlídnutou keš. Po odlovení keše a svačině, se nám nechce vracet cca 700 m ke křižovatce a pokračovat cestou podél potoka a tak po prostudování mapy v GPS volíme variantu vpřed s tím, že by se po pár kilometrech měli cesty napojit a my se k potoku dostaneme i touhle variantou. No plány jsou jedna věc a realita jiná. Cesta která v mapě byla docela zřetelná se nám začala pomalu ztrácet a zarůstat vegetací až došlo na přenášení popadaných stromů a vyvrcholilo to sešoupáním se z ukrutného krpálu konečně k Oupořskému potoku a cesty vedoucí podél něj. No když jsme byli líný se vrátit, dobře nám tak, příště už takovou blbost snad neuděláme. Podél potoka vede parádní stezka, akorát tak na jedno kolo, na obou stranách se zvedají skály a kopce, člověk jede sevřený v tom údolí, akorát po té pěšince linoucí se před ním.Konečně jsme se vymanili z téhle pěšiny a vjíždíme do Karlovo Vsi, kde je opět normální cesta a jsme za ní docela rádi.Klesáme kolem Třech potoků do Roztok, kde potkáváme Miloše s Adélou a jejich ratolestí.Po prohození pár slov pokračujeme do Křivoklátu a konečně začínáme stoupat k hradu.
Projdeme si nádvoří, kde je i pár středověkých mučících nástrojů, uděláme pár fotek a valíme dál. Tentokrát na vyhlídku U Trojice a Pomník Karla Egona II, odkud děláme ještě pár parádních fotek hradu. Celý protější svah od hradu je protkán cestičkami a my míříme v jeho horních partiích, tentokrát na vyhlídku Paraplíčko, odkud je nádherný výhled na celou Berounku a Roztoky. Zde dáváme svačinu a sjíždíme po žluté TZ zpátky do Roztok a čeká nás druhá největší stojka dnešní trasy, tentokrát na Dlouhý hřeben – 519 m.n.m. Odtud sjíždíme k Leontýnskému zámečku, který není bohužel přístupný, protože slouží jako léčebna a pokračujeme do Karlova. Z Karlova najíždíme opět do terénu a míříme přes Kolnu do Březové a do Točníku. Výjezd z Točníku směrem na Cerhovice znám už z loňska a asi je pro mě nějakej zakletej, protože na mě začíná přicházet krize. Ještě do Drozdova jedu docela v pohodě, ale při výjezdu na Třeničkou horu, jsem totálně prošitej a jsem rád, že vůbec ještě hejbu nohama. U rozhledny dávám vydatnou svačinu a nacpu do sebe pár čokoládovejch tyček, pak teprve vyšplhám na rozhlednu a kochám se výhledem na Křivoklátskou vrchovinu, Cerhovice a hřebeny Brd. Počasí se dle předpovědi začíná kazit a v dálce jsou vidět tmavé mraky.Rychle dolů a valíme dál. Po svačině jako kdyby mě polili živou vodou a já opět rozjíždím svůj stroj k cestovní rychlosti. Z Újezda přejíždíme po červené TZ na Kařízek a Cheznovice. Tady při výjezdu na silnici do Strašic uhýbáme zpátky do lesa a začínáme stoupat na Osičinu, kolem Bábovky, pod Žďárem do Kamenného Újezda. Odtud jedeme po silnici přes Kotel na Veselou a Nevid do Kozelského lesa kolem Nestlivského rybníka, Kozlu a alejí do Šťáhlav, kde začíná pršet. Tady dostávám druhou krizi a ploužím se přes Radyň do Plzence. Domů jsem dorazil v 19:05.
Celkově shrnuto, pěknej vejlet nádhernou krajinou Křivoklátských lesů s pár hrady po trase. Na první letošní celodenní vejlet jsem toho měl plný brejle, ale vymyslel jsem si to, tak jsem nemohl nikomu nadávat. No příští víkend to už bude určitě lepší a zase se postupně začnu dostávat do formy.
Počasí: Jasno, slunečno, ráno 1°C v poledne tak 12°C.K večeru se zatáhlo a foukal nepříjemný vítr.V 18:40 déšť.
Účast: Šéďa, Martin
2 Odpovědi to “Křivoklát – 10.3.2012”
Vložit komentář
Zdarec, tak koukam ze jste se tu nevaleli. Vylet paradni, ale stopadlo bych asi napoprvy nedal
). Pekny, mooooc pekny. T.
No dík, to by jsi dal. Já to taky dal, ale v závěru jsem mlel z posledního, to je fakt