Archiv autora
Aimtec Okoloplzně 2013
Start 5. ročníku závodu Aimtec Okoloplzně se kvůli zatopené louce při letošních povodních posunul o několik měsíců. I ve dne závodu nezůstala louka suchá díky dešti, který se spustil po ranních závodech nejmenších borců.
Před startem jsem se chtěl dostat do provozní teploty, protože nás čekalo hned od začátku ostré stoupání na Chlum. Bohužel jsem tím zaspal řazení na start a zůstalo na mě pouze místo v zadních řadách. V tu chvíli mi bylo jasné, že nějaký pěkný výsledek bude ten tam.
3.. 2.. 1.. START! 1.. 2.. 3.. Vteřiny utíkají a já jsem pořád stál na tom samém místě.. Vedoucí skupina už stoupala za první zatáčkou a balík přede mnou se konečně začal posouvat a mohla začít moje stíhací jízda. Deru se dopředu co to jen jde, ale na úzké asfaltové cestě se vytvořil špunt. Vyzrál jsem nad ním objezdem po polní cestě. Ve stoupání potkávám Maruš a slovy „pojeď, pojeď“ se jí snažím povzbudit.
Po sjezdu z rozhledny se pole roztrhalo a netrpělivě jsem vyhlížel kluky v našich barvách. Nikde jsem je neviděl, znervózněl jsem, přidávám. Poté trasa vedla mezi rybníky v Bolevci. Snažím se jet co největší kudlu, nevnímám, co se děje přede mnou, natož za mnou. Trasa pokračovala přes Senec do Třemošné, dále směr jezírko v Hromnicích. Kluci pořád nikde. Říkal jsem si, dnes jedou jak motorky… V šotolinovém výjezdu dojíždím Dejva. „Jedu jedu!“ volal jsem na něj. Šéďa byl na dohled. Po stoupání jsme absolvovali sjezd v malé skupince zpět do Hromnic singlem skrz kaňon, který byl pro mě novinkou. Stejně tak jako dlouhá dřevěná lávka přes potok. Bylo mi jasné, že v dešti bude pěkně klouzat. Proto jsem na ní najížděl pomaleji a v naději, že hladký povrch hladce zdolám. Chyba lávky… V tu chvíli přede mnou nějaký borec padl, za ním další a abych do nich nevlítl, položil jsem se s kolem a klouzal po lávce.. Zkušený lišák Šéďa hladce proplul a mířil vpřed. Za Dolany byl prudký padák ke hřbitovu se spoustou kořenů a žlabů. Vzpomněl jsem si na Čendu, že tu se svým „fakýrem“ bude mít setsakra co dělat. K Bílé Hoře dojíždím v pětičlenné skupince.. Vzájemně se kontrolujeme a vypadá to na závěrečný špurt v cíli o pozice. Zhruba 500m před cílem mi plavalo zadní kolo.. Defekt. Sesedl jsem z kola a sprintoval do cíle. Šéďa mi ukazuje záda. Martin, který už byl dávno v cíli s umytým kolem, převlečený a s objednávkou na masáž, mi povzbuzoval slovy: „Makej, jsou prošitý jak larisa!“ Dobíhám do cíle a Dejv dojíždí chvíli po mně.
Závod dojelo 271 bikerů, vyhrál Milan Spěšný s časem 1:51:35
Z našeho teamu jsme dojeli následovně:
Martin Vít – 25 místo absolutně, 10 v kategorii s časem 2:02:10
Petr Šedivec – 63 místo absolutně, 25 v kategorii s časem 2:16:55
Vašek Auterský – 70 místo absolutně, 12 v kategorii s časem 2:17:43
David Havel – 72 místo absolutně, 28 v kategorii s časem 2:18:42
Čeněk Vávrovský – 199 místo absolutně, 35 v kategorii s časem 2:45:21
Marie Váchalová – 235 místo absolutně, druhé místo v kategorii s časem 3:00:21
Vít Vojáček – DNS
Zde jsou k vidění kompletní výsledky Aimtec Okoloplzně 2013.
a pár obrázků ze závodu….
//
Přeštická padesátka – 8.9.2012
Po středečním 105km švihu a čtvrteční noční jízdě jsem jel na padesátku s pocitem, že mé nohy nestihnou dokonale zregenerovat. S rostoucím počtem závodníků na startovní čáře mé nohy úměrně tuhly. Proto jsem se zařadil zhruba do poloviny startovního pole. Má taktika byla postupně se dostávat dopředu. Po odtroubení závodu se dal štrůdl cyklistů do pohybu směrem na Řenče. Trasa závodu se skládala ze dvou cca 20km okruhů a jednoho okruhu kolem vrchu Střížov. Prvních deset minut bylo kritických, přes snahu držet se zpátky nešla tepovka pod 180. Na šestém kilometru se trasa stočila do lesa a zároveň začalo první menší stoupání. Velkým překvapením pro všechny byla zavřená závora na šotolinové cestě ve sjezdu, naštěstí viditelná z dostatečné vzdálenosti. Začal jsem vyhlížet občerstvovačku, která uzavírala první kolo. V rychlosti jsem do sebe nasoukal banán a s pocitem, že vím, co mě čeká jsem dostal husí kůži a začal pořádně závodit. Postupně jsem doháněl soupeře a po druhé občerstovačce následovala odbočka směr cíl. Příjemné překvapení na cestě nabízel retardér složený z klád napříč cesty. Volba přeskoku se nevyplatila, vlivem malé rychlosti jsem obtiskl zuby převodníku do jedné z klád a nebyl jsem sám. Cca kilometr před cílem jsem dohnal borce z Epic-Nýřany a dostal se před něj. Následovaly hezké singly a konečně cílový areál v dohledu. Ve snaze vytvořit si náskok jsem za to vzal. K mému překvapení byla v areálu zhruba ještě 500m objížďka . V závěrečném spurtu mě už došly síly a nakonec jsem souboj se soupeřem prohrál o délku kola.
Závodu se na 50km trati zúčastnilo 130 závodníků a 13 závodnic. Jako první dojel v čase 1:54:18 Radomír Šimůnek, následován Jirkou Reehem a Tomášem Kozákem. Za náš tým jsem jel jen já Václav Auterský – 31. místo celkově a 21. místo v kategorii v čase 2:15:40.
