AUTHOR Král Šumavy MTB Memoriál Františka Šraita – 1.6.2013
Letošní počasí nám cyklistům moc nepřeje a déšť, né a né ustat, takže se nikomu do závodu moc nechtělo. Ale byly dva hlavní důvody proč tenhle závod jet.
První důvod byl ten, že tenhle ročník je jubilejní dvacátý. No a druhý důvod byl u každého kdo tenhle závod už párkrát zažil trochu vnitřní a srdcová záležitost. Prostě si na tu startovní lajnu stoupnout i kdyby sněžilo,mrzlo nebo padali trakaře a vzdát holt Frantovi Šraitovi. Zakladateli a vrchnímu guru, který tenhle závod stvořil a bude neodmyslitelně spjat s touhle akcí a letos nás bohužel při projíždění letošní trasy navždy opustil.
Vyráželi jsme v 7:00 z Plzence s Tlumičem a cestou potkali Vaška s Víťou. David dorazí s Luckou a Martin ten už se v tuhle dobu pral tradičně se svojí 100 km tratí. Okolo 8hodiny dorážíme do Klatov. Registrace a už stojíme na Klatovském náměstí kde se to začíná pěkně houfovat. Tradičně si stoupáme hned k pásce, jelikož máme vyjetou pozici z loňska. Počasí 14°C, zataženo a má pršet.Co víc si přát 
9:45 hod. a tradiční hudební podkres Manowar dává tušit, že se blíží hodina H. Tentokrát nejsou před startovním výstřelem tradiční bubny, ale na celé Klatovy se rozezněly zvony, které byly pro Františka. Celé startovní pole a náměstí mu vzdalo hold potleskem. Pak se ozval výstřel a bylo odstartováno. Víťa vyrazil jak raketa a drží se v čele závodu. Já se v úvodu držím asi tak druhé skupinky a tempo mě docela vyhovuje. Akorát to bahno mě postupně zadělává přesmykač, takže malá placka při výjezdech se už nedá použít. Před prvním brodem mě dojíždí Dejv a jedeme spolu. Brod neprojíždím a nevyčistím si přesmykač a na dalším kopci mě Dejv ujíždí. Při sjezdu se mě od potu vyplavila čočka, takže ještě ke všemu nevidím a vnitřně docela supím, že je to v háji. Ve sjezdech mě skoro všichni předjíždí. Jedu to už jako vyjížďku a nezávodím. Za chvilku mě dojede Tlumič a je z toho bahna podobně rozčarovanej jako já, ale dojet to musíme. Přeci to nezabalíme, to nám naše ego nedovolí. Brod u Nemilkova procházím a v řece strávím několik desítek sekund, abych rozchodil přesmykač zatemovaný bahnem a alespoň chvíli fungoval. Kopec za brodem si vychutnávám a konečně jedu na malou placku. Po dalších pár kopcích je ale opět malá placka bahnem vyřazená. Proto větší kopce chodíme pěšky. Vyjde to na stejno. S Tlumičem jedeme spolu asi tak od 20 km až na 3 občerstvovačku bufet v Braníčkově, kde nás dojíždí i Venca. Plánuju si, jak dojedeme do cíle stylově jak tři mušketýři vedle sebe, ale Venca neztrácí motivaci a hodlá stále závodit, takže za chvilku nahlodá i mě a začínáme postupně nabírat tempo. Z turistické rychlosti jsme se posunuli na obstojnou maratónskou.Takže kilometry zase začínají naskakovat. Za třetím brodem jedeme lesem a najednou potkáme Dejva, který měl zase defekt a už dofukuje kolo. Ten má prostě letos smůlu, a tak pěkně to měl rozjetý. Při jednom sjezdu, kde se kolo řídit moc nedá a pohyb shora dolů se dá přirovnat spíš sánkování po blátě za sebou najednou slyším ránu. Tlumič. Otáčím se jestli je v pohodě. Prej je všechno v cajku, ať jedem. Pokračujeme s Vencou a doufám, že nás Tlumič dotáhne, ale asi se mu nechce, protože nějak nejede, takže pokračujem sami. Ve stoupání nad Podolským Mlýnem těsně před vrcholem nás dohání Dejv a mizí nám postupně z obzoru. To mě trochu nabudilo a začínám opět přidávat plyn. Jedu si svým tempem a najednou na obzoru vidím Dejva. Přidávám a tak na 55 km ho doháním a jedeme spolu. Taháme se ,a trochu hecujem, takže to docela odvaluje, jestli se to vzhledem k terénu vůbec tak dá říkat. Těsně před Soběticema, kde se napojuje krátká trasa, vidím Víťu jak mění. No to už není možný, zase defekt. Měl by vyměnit obutí, co závod to defekt a to útočil na přední umístění. V Soběticích Dejv trochu ztrácí dech, tak za to vezmu a poodjížím mu. Následuje už jen sjezd po asfaltu ke Klatovům a aby nám to nebylo líto, tak nám v cílové rovince připravili exkluzivní bažiny na loukách, kde voda byla nad kolena a nezbývalo nic jiného než je prostě projít. Konečně z bažin venku a už je tu cílová páska v Mercandiniho sadech v Klatovech.
A jak to celé dopadlo:
Na trase 100km, kam se přihlásilo: 660 bikerů a bikerek vyhrál:Václav Ježek v čase: 4:53:12 . Naše barvy hájil:
Martin Vít 24.místo celkově, 20.v kategorii v čase: 6:09:22
Na trase 75 km, kam se přihlásilo: 1043 bikerů a bikerek vyhrál: Petr Šindelář v čase: 3:28:57. Naše barvy hájil:
Petr Šedivec 86.místo celkově, 53. v kategorii v čase: 4:46:55
David Havel 88.místo celkově, 54. v kategorii v čase: 4:47:51
Václav Čejka 92.místo celkově, 57.v kategorii v čase: 4:51:18
Tomáš Tůma 94.místo celkově, 58. v kategorii v čase: 4:51:44
Vít Vojáček 110.místo celkově, 29. v kategorii v čase: 5:00:41
Celkové výsledky si můžete prohlédnout zde.
Velké poděkování patří Lucce za super fotky a dokonalé přesuny .
You must 
3 Odpovědi to “AUTHOR Král Šumavy MTB Memoriál Františka Šraita – 1.6.2013”
Vložit komentář
Gratulace k peknym vykonum i pres vsechny neduhy..
Krásný článek Šéďo
Je až zarážející, kolik se v tom „bahnodromu“ objevilo defektů. Normálně bych si myslel, že je snazší bodnout na suchém. Rozhodně ale skládám poklonu nejen každému, kdo dojel, ale i těm co to z různých důvodů zabalili a i pořadatelům. Vím o čem to letos bylo, po odmávání kříže na šestém kilometru jsem se dal ještě do mytí převodníků na Keplích. Bylo to sakra chladné a vyčerpávající…
Ahoj Františku, díky za pochvalu. Letos to bylo jedno velké bahno, to je fakt. Co ale vím, tak to letos skoro všichni jeli hlavně pro Frantu, kterej tam z toho nahoře určitě měl velkou radost.