Author Král Šumavy MTB – 26.5.2012
Tento kultovní závod, patří k tradičním Klatovským akcím a letos se konal již 19.ročník, této masovky. Vzhledem ke slavným zákonům o komunikacích byly všechny trasy přepracovány, takže nás čekal super závod novým terénem.
Vyráželi jsme v 7:00 z Plzence a cestou vzpomínali na Martina, který tou dobou byl již na trase, protože jel dlouhou 100km trasu a start měli v 7:30. Do Klatov jsme přijeli krátce před osmou, rychle na prezentaci, zpátky pro kola a už si jedem stoupnout na start. Z minulého roku jsme měli vyjetou první vlnu, takže se řadíme hned k pásce, kde má vyčleněné VIP místo pravidelný účastník tohoto závodu Lukáš Bauer. Blíží se 9 hodina a na startu panuje čilý ruch a mumraj a atmosféra graduje.Těsně před 9:30 kdy je plánován start,z repráků řvou klasické motivační bubny a je odstartováno.
Na startu jsem trochu zaspal, ale už jsem zpátky v hlavním balíku. Držím se první skupiny asi do 10 km a pak se pole začíná více trhat. Ve Zdebořicích najíždíme na silnici a ještě s jedním bikerem začínáme stahovat manko. Střídáme, takže za chvilku dojedem další skupinku, která se taky přidá a za chvilku je z nás takový menší peloton až do Čiháně, kde je první menší brod a občerstvovačka. Naše pole se začíná opět trhat. Jede se mě super a v tuhle chvíli se pohybuji kolem 20 místa. Do kopce držím tempo se skupinou a z kopce mě občas někdo ujede. Nenechávám se strhnout davem a jedu si ve svém rytmu. Trať je suchá jak blázen, takže se jede docela rychle a strašně se práší. Následuje průjezd motokrosovým závodištěm v Drkolné, které za těchto podmínek nedělá snad nikomu problém a dále pokračuje terénem. Na 20 km následuje druhá občerstvovačka v Hlístově, kde stejně jako u první popadnu za jízdy banán a pokračuju dál. Na trase je občas techničtější pasáž, jinak se trať příjemně vlní. A už sjíždíme do Nemilkova a jeho věhlasného Brodu kde čeká vodník a mraky diváků. Volím klasickou jistotu a hlavně si nechci odmastit řetěz, takže sesedám z kola a vrhám se s kolem v ruce přes říčku Ostružná. Škodolibý vodník mě posílá doleva a když mi voda stoupá nad kolena, tak slyším jen: „pěkně cákáš, poběž, poběž“ v duchu si říkám: „ty hajzlíku“ a pokračuju dál. Po brodu následuje docela stoupák po asfaltu, takže ztuhlé nohy ze studené říčky se začínají zase ohřívat a svaly začínají nabírat opět provozní teplotu. Následuje zase terén, kde jezdec přede mnou naklopí moc zatáčku a už leží, ale naštěstí se mu vyhýbám. Po pár kilometrech projíždíme okolo Častonic na širokou lesní cestu a tady se blíží moje osudové místo a začátek smůly, která se mě držela až do cíle. Vedu skupinku jezdců a pohybuju se odhadem kole 30-40 místa, jede se mě super a říkám si je to dobrý a najednou přes tu cestu začnou v dálce přecházet koně. Když se přiblížíme k nim, dva už jsou na cestě vpravo a jeden ještě s hříbětem stojí vlevo a hříbě se začíná plašit a chce mě jakoby skopnout. Přidám plyn a valím dál. Následuje výjezd do kopce, kolem padlého stromu, jehož konce jsou stříknuté sprejem jako nebezpečné kameny na trase a nic nenaznačuje, že jedeme špatně. Za zády slyším, jak mě někdo funí na záda, až dorazíme ke křižovatce, kde se dá jet vpravo nebo vlevo a nikde žádná šipka. Zastavím a čekám na funícího kolegu. Myslíme si že jsme nemohli sjet, ale pro jistotu se vracíme a já si v duchu říkám „je to v pr..li“ Dole zpátky pod kopcem potkáme ty koňáky který za všechno můžou a ty nám tvrdí, že musíme zpátky a pak vpravo. Oba špačkujeme, že to není možný, že tam žádná cedule nebyla, ale po chvíli narážíme na ceduli jako kráva, kterou když jsme jeli celou zaclonil právě ten kůň. Jsem nasranej jako prase a začíná to ve mně vřít, psychika dostala citelnou ránu, ale nohy můžou a hlava velí vpřed stáhnout cca 10 minutovou ztrátu, kterou jsem si tímto fakultativním výletem vytvořil. Pomalu se deru vpřed startovním polem. Sjezdy pouštím jako nikdy a už to vypadá, že bych mohl každou chvíli dohnat svoji skupinu. Následuje bufet v Braníčkově, kde pouze popadnu banán a vyrážím okamžitě vpřed stahovat ztrátu. Další brod, který tentokrát neběžím, ale jdu a už začínám opět rozjíždět svůj stroj. U Podolského Mlýna se začínají spojovat trasy s 45km, dávám pozor na lidi a jakmile se spojíme zase do toho šlapu. Následuje sjezd a při přejezdu jednoho odvodňovacího žlabu se ozve výrazné syčení. V hlavě mě naskočí, je to v hajzlu, tohle už nedoženu. Okamžitě stavím a mám prázdné zadní kolo. Měním duši, dofukuju sifonem, ale bohužel nemám natlakováno na ideální tlak, ještě párkrát přifouknu pumpičkou, ale nechci ztrácet další čas, takže vyrážím vpřed. Do cíle zbývá tak 25km. Jsem smířený s tím, že super rozjetej závod je v háji a pozice bude špatná. Jedu už na jistotu. Do kopce šlapu tak na ¾ plynu. Z kopce vzhledem k měkkému kolu jedu opatrně, hodně nad předním kolem, aby zadek byl co možná nejvíc odlehčenej a nebyl další defekt. Po 5 km mě to ale nedá a na jednom kopečku stavím, ztrácím sice další 2-3 minuty, ale dotlakuju zadek podle mých představ. Už jsem zase „ready“ a můžu přidat plyn. Na trase už se pohybuje mnoho závodníku z 45 km trasy, takže pořád někoho předjíždím a působí to na mě spíš demotivačně a říkám si že všichni z 75 jsou už v tahu. Poslední výšlap z Křištína na kopec Červ a už vidím Klatovy. To mě ještě víc nakopne, že dokážu ještě něco stáhnout a zapínám forsáž. Na bludišti před cílem, kde je trasa namotaná sem a tam, aby to bylo divácky atraktivní předjíždím dalších 5 závodníků a s trochou hořkosti a naštvání dojíždím do cíle. Letos jsem si tu smůlu vybral doufám i s úroky. Vše mohlo dopadnou úplně jinak ,ale ztráta minimálně 15 minut, je na výsledku prostě znát
A jak to celé dopadlo:
Na trase 100km, kam se přihlásilo: 654 bikerů a bikerek vyhrál:Václav Ježek v čase: 4:17:19 . Naše barvy hájil:
Martin Vít 44.místo celkově, 34.v kategorii v čase:5:16:15
Na trase 75 km, kam se přihlásilo: 1120 bikerů a bikerek vyhrál: Petr Šindelář v čase: 2:55:43. Naše barvy hájil:
Petr Šedivec 70.místo celkově,55. v kategorii v čase: 3:42:46
David Havel 95.místo celkově,68. v kategorii v čase: 3:48:46
Tomáš Tůma 135.místo celkově, 88. v kategorii v čase: 3:56:35
Celkové výsledky si můžete prohlédnout zde.
O tom jak se s tratí pral Dejv se můžete dočíst zde.