Radyně bike team

Za desatero brdskými osmistovkami, leží městečko Rožmitál pod Třemšínem. Stalo se již tradicí, že začátkem školního roku se zde schází parta nadšených bikerů z blízkého i vzdálenějšího okolí, poměřit síly na trati Rožmitálské padesátky. Nejinak tomu bylo i letos. Na start se letos dostavilo rekordních 62 závodníků a závodnic poprat se o putovní trofej Brdského drsoně.

V 11h bylo odstartováno, a houf cyklistů všech věkových kategorií se vydal vstříc poctivé 58km padesátce s úctyhodným převýšením 1240m. Hned po startu vyrazil vpřed jak dostihový kůň mladý biker z Příbrami. My ostatní jsme se za něj schovali, protože foukal celkem silný protivítr. Klasické pozvolné rozjetí, letos vzalo za své. Jelo se z ostra hned po startu. Dovezl nás až k bráně brdského hvozdu ve Voltuši, kde trochu zvolnil. Vystřídal ho Jirka Zárybnický a začal diktovat velmi přísné tempo. Hned na prvním krpálku k mohyle J.J Ryby nás roztrhl. Oddělil spolu asi tři chrty. Jejich  tempu jsem nestačil. Ve stoupání na Hrádecký hřeben jsem osamotněl, kousek za mnou byl Michal Vála spolu s mladým bikerem z Příbrami. Chvíli jsem jel před nimi, než mě došlo, že výhodnější bude vzhledem k větrnému počasí jet v tříčlenné skupince. Spolu jsme pokračovali až na Třemšín, nejvyšší místo na 25km trati. Zde nám, řekli že na Jirku ztácíme už čtyři minuty.

Někde ve sjezdu z Třemšína jsme ztratili příbramáka. Asi měl defekt, nebo nevím proč. Pokračoval jsem s Michalem ve dvojici. Naše spolupráce byla příkladná. Poctivě jsme se střídali a drželi společně celkem slušné tempo. Navíc Michal je trasér, ředitel závodu, organizátor i závodník v jedné osobě. Díky tomu jsem měl jistotu, že letos nemoho zabloudit, jako se mě to povedlo v roce 2011. On znal trasu nazpaměť, neboť při přípravě a značení ji projel nesčetněkrát.

Ve sjezdu z Marásku jsme předjeli Martina, který tlačil, protože prorazil zadní plášť. Jeho spešl měl zadní kolo přidělané na imbusy a on ani mi je neměli, takže jsme mu nemohli pomoci a získali tak „zdarma“ jedno místo. Uháněli jsme z brdských kopců a nabírali pomalu kurz cíle v Rožmitále. Když už jsme byli úplně dole u rybníka Obžera. Odkud byl cíl doslova za rohem,  došlo mě, že Michal před dvěma lety trasu změnil. Aby se závod nerozhodoval jen sjezdem z koppce a sprintem do cíle, přidal na trasu těsně před cíl obrovský kopec Štěrbina. Od rybníka je převýšení 233m. Začíná se stoupat po poli, kde to nejede a přes Voltuš se kopec pořád utahuje až nahoru k BTS. To už se hodně zajídá. Ve Voltuši jsme před sebou spatřili třetího závodníka asi na 100m. Michal mě vyhecoval, ať zaberu, že tomu před náma určitě došlo a že ho dojedem. Už jsem nemohl, ale rval to co to šlo. Nakonec se to podařilo a závodníka před námi jsme na kopci smázli. Zbýval obtížný sjezd ze Štěrbiny, úvozem v klackách kamení. U vojenského areálu jsme definitivně opustili brdský les a přes louku už se sprintovalo do cíle.

Cílem jsem projel v čase 2:34:23 na třetím místě absolutně i v kategorii Muži „A“ 20 až 39 let. Michal Vála dojel těsně za mnou jako první muž kategorie Muži „B“. Absolutním vítězem a Brdským drsoněm pro rok 2015 se stal Jirka Jirus Zárybnický, který zvítězil metodou start, cíl sólo. Respekt!

Co říci závěrem. Rožmitálská 50ka je malý závod podbrdských bikerů, s nezaměnitelnou kamarádskou atmosférou. Michal Vála spolu s manželkou Jitkou a spoustou dalších do něj vkládají nemalé úsilí a rok od roku je to hodně znát. Trasa je stále více a více biková, nechybí singlíky, obtížné stoupání i sjezdy. Přesto hodně spravedlivá a prostě krásná, jak jen Brdy umí být. Pro vítěze všech kategorií Michal vyrobil nádherné originální trofeje v podobě skleněných váz s pískovanou kategorií i místem, lepeným kovovým pastorkem vyřezaným na laseru a originální brdskou šiškou uvnitř. A co víc, všichni ostatní závodníci, kteří dojeli do cíle dostali na památku nerezovou medajli Rožmitálské padesátky 2015. Následovala bohatá tombola ve které cena čekala také na každého. Prostě Michal s partou B.H.A a BBB jsou srdcaři. A já jim za to a jejich pečlivou práci s přípravou závodu velmi děkuji.