Radyně bike team

Trasa: 67km, převýšení: 1619m

Klukům se tento týden nějak nedostává času, tak jsem se vydal na pravidelnou projížďku sám. Chtěl jsem u té příležitosti trochu zmapovat terén a vymyslet novou 60km odpolední trasu. Záměrem bylo jet alespoň přes 10 (římsky X) kopců. Aby kopce za něco stály, trasoval jsem to tak aby se na kopec stoupalo pokud možno z nejnižšího bodu, tedy od řeky či potoku a nejobtížnějším avšak jezditelným terénem. Podobně jsem chtěl, aby sjezdy z těchto kopců byly pokud možno co nejzajímavješím terénem. Jak se mě to povedlo posoudí snad někdy kluci až je na tuto trasu vytáhnu. Trasu jsem ze 2/3 projel už v úterý, pak mě ale skropil déšť a posléze slejvák a musel jsem se vrátit domů. I tak jsem přijel jak žába. Ve středu už bylo odpoledne počasí o poznání lepší a tak jsem projel celou trasu znova s tím, že jsem se vyvaroval nějakým špatně sjízdným cestám, které jsem jel v úterý. Na trasu jsem vyrazil rovnou z práce nově ojeveným singlem do rokle potoka přitékajícího do přehrady České údolí a pak podél přehrady a přes Borský park jsem mířil při dálničním přivaděči na Vysokou. Cestu jsem si spestřil o singly kolem řeky v Útušicích. Dál jsem pokračoval po červené TZ až k rozcestníku se zelenou značkou směřující na první kopec – Vysokou. Z Vysoký jsem přejel po žluté TZ pod Kozí Kámen a vychutnal si strmý sjezd až dolů k řece v Čížicích. Po červené TZ jsem se posunul k mostu a začal opět stoupat po zelené TZ, tentokrát na Tlustou horu. Z té jsem frčel do Snoupoušov pěkným lesním sjezdem.  Ze Snopoušov následoval nekonečný kopec Na Homolku. Po jejím přehoupnutí jsem odklesal do Vodokrt a začal stoupat po lesních cestách na hřeben Střížova.  Z něj jsem opět sjel až k řece u Přeštic. Po silnici jsem se posunul do Příchovic, kde jsem trasu otočil a začal stoupat na kopec Ticholovec, kde je poutní místo Sv. Vojtěcha. Pokračoval jsem opět přes Střížovský kopec na který jsem tentokrát stoupal nejprve ze západní strany a ve finále z východu. Cílem bylo dostat se na strmý sjezd, který zde vyjezdili motokrosové motorky.  Ten končí poblíž kóty 486. Samotný vrchol je porostlý ostružiním a špatně se sjezd hledá, ale od cesty která sem po hřebenu vede není třeba ujít přes ostružiní víc než 20m, jen je třeba vědět kam . Brutální sjezd který se 3x přehoupne přes vrstevnicovou cestu pořádně ohřál kotouče mého biku. Sklesal jsem znovu do Vodokrt a přes Knihy a Osek jsem stoupal podruhé na Homolku. Z té jsem sjel po lesních cestách až do Předenic k řece a odtud začal opět stoupat – tentokrát na kopec V dubech nad Nebílovy. Krásným singlíkem po červené TZ jsem se přehoupl přes kopec u sv Barbory a pokračoval jsem dál po červené TZ až na kopec za Škalama. Pod Kolíbkou jsem sjel do Losiný a pokračoval po červené značce na poslední desátý kopec trasy – Radyni.

Celkově shrnuto: Podařilo se mě natrasovat parádní a náročnou trasu, přesto však dobře jezdivou. Na 67 km je převýšení úctihodných 1617m. Pomalé výjezdy střídají rychlé sjezdy.Jel jsem to 4h:17min.

Počasí: ve středu slunečno 15°C, v úterý déšť až slejvák a pěkná zima

Účast: Martin