Radyně bike team

Dlouholetou rokycanskou Novoroční tradicí je pokoření vrchu Žďár. Rokycanský sokol pořádal letos již 44. ročník kultovní turistické akce zvané Novoroční výplaz na Žďár. Pro sportovce je výzvou pokořit vrchol Žďáru co nejrychleji a tak pro ně vznikla obdobná akce zvaná Novoroční závod na Žďár, kterou pořádají Sparťané. Letos se závodilo na Žďáru již po sedmnácté. Síly přijeli poměřit cyklisté, cyklistky a přiběhli také běžci a běžkyně. Specifikem závodu je společný start běžců s cyklisty.

Na letošek nám přichystalo počasí sníh jak se na zimu sluší a patří. Bohužel zrovna na Nový rok se teplota přehoupla do kladných hodnot (3°C) a tak nastala lehká obleva. Je tedy zřejmé, že prášit od kol a bot se nebude a závod na Žďár letos díky mokrému sněhu bude obtížnější než v letech minulých. Rekord trati, který drží od roku 2008 Václav Metlička s časem 13:34 za jehož překonání je vypsána prémie 10000,- Kč tak zůstane patrně opět nepřekonán.

Na místo startu před rokycanské sídlo firmy EKO komíny s.r.o. jsem vyrazil jako obvykle po vlastní ose. Předtím volám ještě Šéďovi, ale ten je nachcíplej tak letos svoji účast ruší. Do Rokycan jsem jel přes Kozelský les a lesem pod Kotlem, abych se co možná nejvíce vyhnul nasoleným cestám. Dorazil jsem asi s hodinovým předstihem. Na místě startu už vládl čilý předstartovní ruch. Závodit přijela také naše Maruška a Vašek Auterský. Míra Mašek vyrazil na trať s fotoaparátem stejně jako moje sestra. Kromě „našich jezdců“ je zde pochopitelně řada známých tváří. Nechybí Janča Konopová, ani Karel Babka. Tomu ovšem chybí kolo. Prý včera urval přesmykač tak poběží. Do startu který byl naplánován na 13h zbývalo ještě dost času, tak jsem se jel podívat po trati až do obávaného „komínu“ (příležitostný kamenný potok, který prudce stoupá na vrchol), abych věděl jak to letos vypadá s terénem. Dole na asfaltu je rozbředlý sníh a kolo má trakci. Čím blíže k lesu tím více ujetého mokrého sněhu a kolo klouže a nahoru už je to jen uklouzaná pěšina kde se bude-li to možné poběží. Bude to zajímavý!
.
Krátce po 13 hodině padá startovní povel. Letos nezbylo na lajně pro mě místo a tak stojím za běžci, kteří jsou vypáskovaní přede mnou. Véna s Maruškou, Jančou a Karlem jsou kdesi dál v pelotonu. Hned po startu vyrazí vpřed chrtí skupinka asi pěti cyklistů. Mě spolu s dalšími cyklisty bohužel překáží běžci a tak jet nemůžeme a chytáme hned na začátku velkou díru.
Cesta vede z Rokycan po červené turistické značce polní cestou do mírného kopce k úpatí lesa a odtud začíná stoupat k vrcholu Žďáru. Před běžce se dostáváme až před mostem přes železniční trať. Pětičlenná skupinka cyklistů je na dohled asi 50m přede mnou. Snažím se je ze všech sil dojet, ale je jasné, že to nepůjde. Kolo na sněhu při silovém záběru podkluzuje a je třeba jet rovnoměrným tempem. Chvíli se mnou drží Vašek, ale pak zvolňuje. Ještě před nájezdem do terénu se z pěti uprchlíků jeden trhá. To je moje šance. Musím ho dát ještě před tím než začneme stoupat teréní pěšinou mezi šutry strmým korytem. Těsně před vjezdem do stráně se to daří. Jenže kolo klouže, hrabe a nejede. Naštěstí jemu asi taky. Následuje běžecká pasáž. Tady by bylo lepší to kolo zahodit do smrčků a doběhnout do cíle. Leč jsme cyklisti, tak se s ním musíme dřít nahoru. V této pasáži mají nyní běžci navrh. A za současných sněhových podmínek je reálné, že mě první z nich předběhne. To nesmím dopustit! Snažím se běžet, ale kloužou mě nohy a plíce mám v krku. Nejde to. Překonám nejtěžší úsek, snažím se nasednout a padá řetěz. Sakra práce, nasazuji ho snad v běhu a padá při tom blatník. Ten zahazuji do smrčků není čas se s ním nandavat. Adrenalin pracuje. Soupeř, kterého jsem pracně předjel mě nesmí dát. Rvu to nahoru co to jde a na vrchol si zaspurtuji proti chronometru. Nemohu popadnout dech ještě asi minutu po dojezdu do cíle a jsem rád, že to mám za sebou. Někdo by mohl říci, jsou to jen blbé 4km do kopce. Ale jede se na krev a je to záhul od začátku do konce.

V prostoru cíle a po celé délce trati je mnoho fanoušků z řad turistů i známých atmosféra a povzbuzování je super. Počkáme až všichni dojedou a doběhnou, s kamarády si popřejeme všechno nejlepší do Nového roku a pomalu se vracíme ke startu kde proběhne vyhlášení výsledků. Já to beru zpátky korytem abych si ve smrčkách vyzvedl blatník. Nemůžu ho najít, ale pak mě s tím Karel Babka pomohl. Díky.

Závodu účastnilo 13 cyklistů, 2 cyklistky a 15 běžců a 2 běžkyně.

Nejrychleším cyklistou byl stejně jako loni juniorský reprezentant Jan Rajchard – 15:39
Nejrychleší běžec byl Jiří Šneberger – 19:31
Nejrychlejší cyklistka byla Jana Konopová – 29:25
Nejrychlejší běžkyně byla Zlata Lukášková – 27:40

Za náš tým jsme dopadli následovně:

5.místo Martin Vít – 19:03, 8 místo Václav Auterský – 20:42, 15 místo abs. Maruška Váchalová – 32:16, ale druhá mezi ženami. Gratulace!

Jen pro upřesnění. Pohodovou procházkou to trvá nahoru 1 hodinu. Čest všem zůčastněným!

Kompletní výsledky najdete zde.

Děkujeme pořadatelům za tradičně perfektní zázemí a organizaci tohoto závodu. A všem závodníkům přejeme hodně sportovních úspěchů v novém roce. Za pořízení hezkých fotografií ze závodu děkuji své stestře. Naleznete je na rajčeti zde.