Radyně bike team

První zářijový víkend jsem kývnul na pozvání kamaráda Vítka na akci v Prunéřově. Závod se konal v rámci Poháru Peruna, který je složen z devíti závodů, kde nechybí XC, maratony, triatlon či sprint do kopce. Trasa složená ze dvou okruhů byla dlouhá cca 43 km. Převýšení, odpovídající výstupu od hladiny moře na vrchol šumavského Špičáku slibovalo, že v závodě nouze o kopce nebude. Ve 13 hodin se odstartovalo. První kilometry vedly po hladkém asfaltu do mírného kopce. Další už lesní cestou táhlým stoupáním, kde jízdu znepříjemnily kluzké kameny a kořeny. Následně střídání zvlněných úseků a prudších stoupání, poté kolem zříceniny hradu Hasištejn. Odtud kratší singl a malý sjezd. Na závěr poslední velké stoupání, kde se otvíral krásný výhled pro technika, méně pro ekologa na uhelnou elektrárnu Prunéřov. Okruh se uzavíral sjezdem se dvěma parádními singly ke kempu, kde bylo zázemí celého závodu.

Do prvního kola jsem vyjížděl s rozvahou, protože jsem nevěděl, co bude následovat.  První stoupání lesní cestou chtělo pevné soustředění, aby kolo zbytečně neprokluzovalo na mokrém podkladu. Po chvíli se mi zdálo, že ten kopec snad nemá konce. Mezitím mi zmizelo čelo závodu z dohledu, ale jel jsem si pořád svoje tempo v malé skupince. Před hradem mi postupně mizeli, protože většina zatáček byla utažených a nebylo vidět dopředu co se za nimi skrývá. Hrad jsem si v tom tempu nestihl prohlédnout. Zaznamenal jsem jen obvodové zdi a spíše pátral kudy dál. Po nasměrování jsem se vydal na první krátký singl. Ve sjezdu na travnaté louce slyším pravidelně se opakující syčení. „Jen to néééé“ říkám si. Snad mi jen drhne kotouč. Ale po chvíli cítím, jak mi plave zadní kolo.  Zastavil jsem a zjistil škody. Plášť zadního kopla byl proříznutý z boku. Chvíli to vypadalo že se to zamlíkovalo, ale když jsem plášť dofukoval, opět unikal vzduch s mlíkem. Nezbylo nic jiného než nandat duši. Mezitím kolem mne projížděli závodníci a ztrácel jsem jednu pozici za druhou. Rychle jsem dofoukl a nasadil kolo do rámu. Defekt mi na jednu stranu pěkně naštval, ale zároveň namotivoval. Rozhodl jsem se to napálit, zařadil jsem pomyslný vyšší stupeň a vydal se získat ztracené pozice zpět. V druhém singlu jsem se nevešel do zatáčky, vyjel z trasy a musel jsem to vytlačit zpět. Říkám si, bacha nato do dalšího kola! V kempu jsem doplnil energii, vyměnil bidon a letěl do druhého okruhu. Trasu už jsem měl zmapovanou a o to víc jsem se mohl pouštěl do zatáček. Ve sjezdech už to bylo občas na hraně. Jelo se mi parádně, singly technický, ale krásně jezditený a v duchu jsem si říkal že bych si ten okruh zajel klidně po třetí. Tuto myšlenku ale rychle zahnal poslední kopec a už jsem se řítil směr cíl. Blížilo se místo, kde jsem v prvním kole udělal chybu. Ve velké rychlosti jsem se opět nevešel do zatáčky a znovu jsem musel vytlačit kolo na trasu.

Dojel jsem do cíle v čase 2:20:36 na 19. místě absolutně a 5. v kategorii. Závod vyhrál Marvan Vojta v čase 1:53:18. Trasa závodu se mi velmi líbila, značení bylo bezproblémové a celá akce měla pohodovou atmosféru.

výsledky zde: http://pohar-peruna.cz/registrace/wp-content/uploads/hasbike_2014.pdf

foto zde: http://hnizdil.rajce.idnes.cz/Hasistejn_bike_2014