Radyně bike team

Trasa 46 km, převýšení: 820 m

Minulý týden jsme zahájili pravidelné čtvrteční projížďky a tento týden jsme pravidelnost šoupli na úterý. Protože proč čekat až do čtvrtka .Vyrazil jsem rovnou z práce po singlíku kolem Českého údolí a přes Borský park, Vinice a Homolku na místo srazu.Ten byl tentokrát domluven u autosalonu Šrámek na Bručné v Plzni. Jenže nějak špatně jsem to sdělil všem ostatním a tak jsem tam čekal asi 10 minut sám a zbytek bandy čekal o ulici vedle u Tlumiče. Během těch 10 minut jsem si pěkně zablbnul na příkopu pod transparentama a najednou volá Šéďa kde jsem, že na mě čekaj u Tlumiče. Vyrazili jsme tedy až v 16:55 a bylo jasné, že během krátkého odpoledne celou naplánovanou trasu za světla neprojedem. Z Bručné jsme sjeli do Koterova a odtud po louce do Božkova. Silniční most přes Božkovský potok je stále ještě v rekonstrukci a pro auta uzavřen, ale na kole se dá bezproblémů projet po lávce pro pěší. Z Božkova jsme jeli oblíbenou stojkou na Kaliště a lesem stoupali až na začátek singlu kolem Božkovského potoka v Pytli. Ten byl po zimě pěkně utažený a objevila se zde i nová lávka přes potok. Bohužel nemá ještě nájezdy a na vysoké schody si nikdo z nás netroufl, neboť by to zřejmě odnesly převodníky. Singlík nás vyplivnul v Letkově, odkud jsme stoupali lesní cestou a následně po žluté TZ pod Pohodnici. Po obslužné cestě při dálnici jsme se přesunuli pod další kopeček dnešní trasy – Čílinu. Na Čílinu jsme stoupali po hřebenové lesní cestě, kterou zhruba v polovině rozjezdili lesáci těžkou technikou a bylo zde opět náležitě rozbahněno.

U BTSky na vrcholu jsme cvakli fotku a valili jsme to dolů přes chatovou osadu v Němčičkách ke skládce komunálního odpadu. Dál nás čekala „brodící“ cesta k rozcestí Pod Kotlem. Přes cestu bylo několik obrovských louží, které se nedaly objet. Jejich hloubka byla jen těžko odhadnutelná a nikdo z nás si v dněšním ne příliš teplém počasí (5°C) nechtěl namočit nohy. Přesto bylo jejich projetí jedinou šancí jak se dostat na druhou stranu. Šel jsem do toho v roli průzkumníka a naštěstí se nikde neutopil. Maximální hloubka vody byla těsně pod pedály a tak se mě podařilo projet se suchýma nohama. Snad jen Tlumič si trochu opláchnul jednu botu, ale jinak jsme tento úsek zdolali se ctí. Po žluté TZ jsme se přesunuli pod Kotlík a po strmé pěšince se vydrápli na jeho hřeben. Čekala nás pěkná hřebenová pěšinka s přírodní překážkou v podobě klády, která není vysoká a dala se bez problémů přeskočit. V sedle mezi hřebeny jsme překřížily asfaltku a začali stoupat kolem lomu na vrch Kotel. Pomalu a jistě nás začala stíhat tma a ve finálním stoupání už jsme museli zapnout nějaká světla. Na vrcholu bylo ještě krásně teplo – asi 8°C. Přesto jsme se přioblékli, protože jsme čekali, že dole už bude chladno a nasadili veškeré osvětlení. A hurá na brutální sjezd a to ještě po tmě! Při křížení první vrstevnicové cesty stavím a hledám v Garminu správný sjezd dolů. Syčí mě přední kolo a mám dojem, že jsem píchnul. Ale záhy zjišťuju, že jen syčí přehřátej přední kotouč. Po vrstevnicové cestě se  šoupneme na druhou část sjezdu tentokrát ještě strmější. Člověk musí zadkem opravdu hodně za sedlo aby nešel dolů v kotrmelcích. V horní třetině sjezdu se ze tmy nečekaně vylouply rozlámané sáňky, které tu zůstaly po zimě . Všichni jsme si ten sjezd dolů po tmě náležitě užili. Jen Tlumič tvrdil, že jej může jet jen po tmě, protože ve dne když by viděl jak je strmý by si na něj netroufnul. Já si myslím, že kecá.

Čas odpoledne neúprosně utekl a blížila se sedmá hodina. Takže na původně plánovaný Maršál a jeho sjezd už nedošlo. Kluci se museli vrátit ještě do Plzně a tak jsme pokračovali lesem do Cháchova, kde jsme se rozdělili. Kluci valili na Tymákov a já na Lhůtu a domů do Šťáhlav už po cestě.

Celkově shrnuto:  odpoledne je ještě krátký na takové vejlety, ale příští tejden už to bude určitě lepší. Parádní bikování po hřebenech dvou kopců. Hezké výjezdy a ještě lepší sjezdy.

Počasí: Jasno, slunečno, teplota: když svítilo slunce tak 15°C, jakmile zhaslo tak teplota dole padala ke 3°C

Účast: Matin, Šéďa, Tlumič a Dejv