12.1.2017, sněhu bylo dost a trochu přicházela obleva. Vytáhl jsem z archivu 5 let starou trasu někam k Nýřanům. Docela smělý plán na 67km na to, že se jelo v rozbředlém sněhu místy dost blbě. Cestu nám v lese skřížil malej divočák - Alfréd. Největší past nás čekala v Las Vegas kolem Úherců. Za těch pět let tady vyrostla další montovna a polní cesta zmizela v oploceném pozemku. Chytli jsme se do pasti oploveného pozemku a ocitli se před vrátnicí. Vrátná nás nechtěla pustit přes závoru ven z pozemku. Dál už to byla taková ta klasika, sníh, tma, bahno, držka, sníh, tající sníh a na konci světlo v podobě základny. Byla vyjimečně otevřená ve čtvrtek jen pro nás a to díky ochotě Veroniky Baťkové (díky šlo Ti to výborně!)
1Divočák Trochu nám nahnal strach, když nám skřížil cestu v lese u Valchy.
2Ochočené divoké prase Alfréda zavolal páníček. Prý ho šel jen vyvenčit.
3Véna Auterský Na tradičním startu na Borech vždy optimisticky naladěn.
4Zdržení v Nýřanech V Nýřanech jel Žralok. To je ten polskej vlak...
5Bláto v Chlumčanské keramičce bylo bláta víc než kdy jindy
6Carbon prej mu nebylo do smíchu
7Sněhulák Čekal na smrt v podobě oblevy v Horní Lukavici.
8Carbonovo držka Carbon položil kolo v závěji za Prusínama letem přes řídítka, tak místo aby zvedal kolo, zvedal telefon....