Pojizerská Bludička – 24.1.2015
Mezi nejvýznamější bikové závody v lednu patří orientační MTBO závod jednotlivců v Nové vsi u Bakova nad Jizerou. Tzv. Pojizerská Bludička. Sympatický název mě nenechal v klidu. Sbalil jsem kolo a ve 4 ráno vyrazil na vlak do Rokycan.
V rychlíku mě těší, že nejsem sám takový pacient. Visí tu kolo s mapníkem. To nemůže být náhoda. V Praze už je jasno a dávám se do řeči s Rosťou, který má namířeno na stejný závod. Na nástupišti čekáme na vlak spolu s běžkaři.
Ukazuje se, že Rosťa je zkušený orientační harcovník a světoběžec. Já pojedu svůj asi třetí orienťák a tak jsem na to zvědav. Během cesty i před startem mě Rosťa dá spoustu cenných rad a poradí mě nad mapou i s taktikou.
Startovalo se po čtveřicích s dvouminutovými intervaly. Já startoval v druhé čtveřici a Rosťa 2 minuty přede mnou.
Zajímavý start to byl, z naší čtveřice dvá jeli jedním směrem a dvá opačným směrem. Zvolil jsem po radě od Rosti jízdu proti směru hodinových ručiček, s návštěvou 11 kontroly jako první.
Je odstartováno a já peláším pryč do lesa ze vsi. Spěchám ale nevím kam. Chybí mě tu to mlíko na stromech. Soupeř co jel stejným směrem co já ujel jinou cestou. Je třeba koukat do mapy a jet a to není jednoduché. 11 kontrola měla býti na vrchu Lovotín. Kašlu na mapu. Ten kopec přece vidím. Tak jsem to namířil kolmo nahoru. Jo jenže najít zde lampion to byl oříšek. Postupně dorazili ostatní soupeři a tak jsme na plochém kopci hledali všichni až jsem si všiml že jedna skupinka urychleně mizí pryč. Je to jasné už ho mají!
Následoval jsem je píchnul kontrolu a ujížděl podle mapy na kontrolu 1. Ta měla býti někde u přelezu do staré oplocenky. Dorazil jsem sem sám a ne a ne to zase najít. Problém byl, že oplocenky byly dvě. Jedna velká s plotem asi 2m. A pak jedna nenápadná s půlmetrovým plůtkem 20m od cesty schovaná v křoví. Hezky si to na nás pořadatel vymyslel. Ale nakonec jsem ji našel. A ukázal tím lampion všem soupeřům co dojeli za mnou. OK 1:1. Jedeme dál.
Ke čtvrté kontrole jsem zvolil jinou taktiku než čtyři soupeři co uháněli po hlavní silnici. Seběhl jsem s kolem ze stráně k potoku Rokytka a pokračoval jeho údolím až k plotu obory klokočka. Zde už slídí spoustu soupeřů. Někteří jezdí proti, ale nikdo nemá. Je to boj najít lampion v lese.
Nakonec se zadaří a spěchám podél plotu na další kontrolu. Tentokráté 2 ku. Úkolem je najít břízu v lese, když tam břízy nerostou! Chvíli zásek, ale nakonec slavím úspěch.
Po lesní cestě již osamocen spěchám na nejvzdálenější a nejvíce bodovanou kontrolu 5 (30b). Ta byla na okraji PP Velký Radechov. Navigačně jednoznačně nejtěžší místo. V lese je vyjeto spoustu cest, z nichž některé obkružují kopec a jiné jdou kolmo na vrstevnice. Ne všechny jsou v mapě nakresleny. Chvíli tápu a nevím kam, když si všimnu v poprašku sněhu stopy od kola. Nechám se védst stopou a najednou stopa zmizí. Kam zmizela? Vrátím se zpátky a vidím podupané místo. Tady musí být! A byla schovaná ve smrku tak, že nebyla vidět. Kešerská skušenost se hodila.
Za 6kou to nebylo jednoduché. Opět Spustu lesních průseků z nichž některé jsou sotva znatelné. Musím na rozcestích stavět a přemýšlet nad mapu. Potká mě Rosťa a říká ještě kousek 
. Stejnak si musím napočítat ty cesty. On už se vrací ze 6ky. Ta byla opět ukryta mezi smrčky a nebylo ji jednoduché najít.
Přesun na sedmičku zdál se být jednoduchý. Jet po hřebenové cestě směrem na Kozí hřbet a odbočit na cestu, která odbočuje pod ostrým úhlem. Ostatní odbočky byly kolmo. Trochu jsem znejistěl, když proti mě jel soupeř co se ptal jestli už sedmičku mám, ale pokračoval jsem dál a našel ji.
Třetí kontrola byla o tři lesní průsmyky dál. Opět byl problém je správně spočítat. Jeden z nich byl velmi zarostlý a tak nebylo jisté zda už jsem ujel přes dva a nebo přes tři. Nakonec pomohla znalost lesních značek a tak jsem započetl i ten, málo znatelný kde bylo na stromě jen bílé Tčko. U třetí kontroly jsem dojel Rosťu, který již nějakou dobu dohledával. Asi jsem měl více štěstí a tak jsem lampion spatřil hned.
Strategii postupu za Osmou kontrolou jsem nechal v režii Rosti a dojel tam s ním. Společně jsme odlovili i zbylé dvě kontroly na stráni nad papírnou.
Do cíle v restauraci Jizera jsme dojeli společně v čase 2:23:15. Nalezli jsme všechny kontroly a nasbírali plný počet 140b. Znamenalo to pro mě 10 místo absolutně a 5 v kategorii. Kompletní výsledky jsou zde.
Jedna odpověď to “Pojizerská Bludička – 24.1.2015”
Vložit komentář
Parádní článek, konečně jsi přišel na chuť taky orienťákům. Já se chystám zatím jenom na ty běžecké, ale jakmile bude zase nějaký MTBO, tak dej vědět.